Vnitřní život otvíráku na konzervy
aneb čtení na dobré ráno
Rád vykrajuji kolečka. Mají největší plochu při dané dráze nože. Kdyby mi nepřekážela Obsluha, krájel bych kolečka skoro pořád.
Když je tma a objektivy mých kamer nic nevidí,
přemýšlím.
Je to tak. Kruh je ideální. Když vykrojím z plechu jiný tvar, musím častěji brousit nůž a spotřebuji víc proudu.
Je to tak. Nevím, kdo mne stvořil, ale dal mi kamery, kterými vidím na podavač konzerv, fotočidla na jejich počítání a rameno s nožem. Rameno má dva motory. Jeden jím otáčí a druhým se nastavuje poloměr dráhy nože. Můžu řezat i jiné tvary, ale pak musím složitě ovládat změny poloměru řezání v závislosti na úhlu natočení ramene. Korekční motor je přetížen, protože není určen ke korekci při řezání. Mé rameno je stvořeno pro řezání kruhů.
Mám také dobrý mozek. Při práci řídí mé pohyby. Když nepracuji, přemýšlím.
napsal Stanislav Švachouček, kolem roku 1989. Vyšlo ve sbírce ROBORAMUS
5. 5. 2005
jakože zápisník
8556x
RSS komentářů k tomuto článku- Vytisknout, odeslat [emailem], exportovat do [PDF].
- nahoru
Komentáře » přidat
Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat
Hehe, to je tedy počtení ;)).
né to je tost tóprý :)
Perfektní, konečně mam co dělat ve škole… dgx díky!
Teď chybí už jen aby otvírák na konzervy začal blogovat… Nakonec dostane i první obsílku od finančního úřadu.
Vynikající povídka!
Jj. stare ale dobre. Citajte viac sci-fi ;)
pekne, moc pekne, nekdy se zda ze stroje takhle premysleji, a ze to co delaji delaji naschvál :))))
me treba dneska emailovy klient po otevreni jakehokoliv mailu u veskereho textu (maily, i menu programu) zmeni pismo na černé tučné – at uz bylo predtim jakekoliv