Microsoft ClearType vs. Apple Anti-aliasing
Řeč je o metodách vyhlazování písma na obrazovce či LCD monitoru. Je
zajímavé srovnat, jak se téhož úkolu zhostili konkurenti Microsoft a Apple.
Na toto téma už proběhla řada diskusí, mnohdy končících značně
poklesle (viz třeba na serveru Mujmac.cz). Zde se to nestane 
Proč vyhlazovat?
Text na obrazovce je oproti tištěnému děsně kostrbatý. Na vině je rozlišení. Zatímco časopisy se tisknout v rozlišení např. 2400 bodů na palec (DPI), monitor pracuje s 90 DPI. Což je rozdíl jako prase. Nebo kráva. Bod na monitoru však narozdíl od tištěného bodu může mít různou intenzitu. A právě toho se využívá k imitování jemnější kresby:
Vyhlazování, neboli font smoothing či antialiasing
A jak to vlastně funguje?
Pokud obrys písmene
vede napříč pixely, tak intenzita jednotlivých pixelů odpovídá poměru
zabrané plochy. Příklad: zabírá-li plocha písmene jen polovinu určitého
pixelu, bude jeho intenzita 50%. Rozumíte? Tak to je fajn, v praxi je to
ještě trošku komplikovanější
Revoluční subpixel
LCD pod mikroskopem (copyright)
Na LCD panelu se každý pixel skládá ze tří barevných podpixelů (tj. sub-pixel). Jsou umístěny vedle sebe, vždy červený – zelený – modrý. Pokud máte displej s rozlišením 1280×1024, ve skutečnosti je jeho horizontální rozlišení 3× větší, tedy 3840×1024.
No a toho se dá báječně využít!
Opět si představme, že plocha
písmene zabírá polovinu určitého pixelu. Nyní se však musíme ještě
zeptat, jde-li o polovinu levou či pravou. V případě levé necháme
zhasnout pouze levou část pixelu, tedy červený a částečně zelený
subpixel. Výsledkem je modrý odstín. V případě pravé poloviny naopak
zhasneme pravou stranu pixelu, tedy modrý a částečně zelený subpixel a
vzniká červený odstín. Oko tyto barevné odstíny (téměř) nevnímá a
vidí jen jemněji prokreslený text.
Z uvedeného je snad jasné, že vyhlazování přes subpixely je určeno výhradně pro LCD panely. Na klasických CRT monitorech naopak působí kontraproduktivně, písmenka po okrajích zřetelně hrají všemi barvami.
Ale pozor: subpixelové vyhlazování logicky zhoršuje obraz i v případě, že natočíte panel na výšku!
Ještě upozornění: vzhledem k jemné práci se subpixely je velmi vhodné mít panel připojený přes DVI kabel.
Jakpak hladí Microsoft?
Microsoft Windows umí vyhlazovat písma již od verze 95, nicméně týká se to pouze písem TrueType a navíc až od velikosti cca 14pt. Tedy například na La Trine se vyhladí pouze titulky článků. O plnohodnotném vyhlazování proto nemůže být řeč.
Windows XP přichází s novinkou, subpixelovým (tedy pouze pro LCD!) vyhlazováním nazvaným ClearType. Microsoft je vůbec první realizátor této metody. Jelikož „standardní“ vyhlazování je nedostatečné, používá ClearType jako náhražku i spousta uživatelů CRT monitorů. Ale je to hrubá záplata na zubatá písma.
Závěr: Microsoft uspokojí pouze uživatele LCD monitorů s Windows XP. Plusem je alespoň to, že ClearType je vynikající.
Poznámka: ClearType je nutné manuálně zapnout v Ovládacích panelech / Zobrazení / Vzhled / Efekty a konfiguruje se tímto nástrojem.
Jakpak hladí Apple?
Apple přišel s vyhlazováním písma
v systému Mac OS 9 (rok 1999), ale výsledek byl docela mizerný. Skok
dopředu představoval systém Mac OS X. Nyní je možné vybírat ze čtyř
úrovní: Standard, Light, Medium a Strong. Pouze Standard je určena pro CRT
monitory, ostatní pracují se subpixely.
Algoritmus, který používá Apple, je složitější, než algoritmus použitý v ClearType. Oba vyhlazují text v horizontálním směru pomocí sub-pixelů, Apple navíc vyhlazuje i vertikálně klasickou cestou. A v tom je kámen úrazu. Malé písmo se tím rozmaže. Viz dotažnice znaků „T“ a „F“ na screenshotu výše, nebo horní obrázek na conBlogu. Dost mi vadí i rozdílná tloušťka levých hran u stejných písmen, třeba „b“ a „f“ (ve spojeních „best for“).
Doplnění: právě ona rozdílná tloušťka je zcela objektivní vada, kterou nelze bagatelizovat na „věc zvyku“. Typograf pláče.
Faktem je, že každá další verze Mac OS X přichází s lepším algoritmem, ale dokonalosti se stále jen blíží. John Kheit na serveru Mac Observer spekuloval, že by to mohlo být zapříčiněno patentem na ClearType.
Závěr: Apple uspokojí každého, ale měl by hodně přehodnotit použité algoritmy.
Rozmazáno i za střízliva
Text je velmi specifický vizuální útvar. Horizontály se chovají diametrálně jinak než vertikály. U malého písma je vertikální rozmazání skutečně nepříjemné. Jako uživatel PC se s tím běžně setkávám u PDF dokumentů. Písmo ztrácí ostrost.
Nebo zkuste experiment ve PhotoShopu. Zvětšete si dokument na 500 %, vytvořte černý nápis „FTZS“ a zkoušejte plynule měnit jeho velikost. Při způsobu vyhlazování Crisp, Strong nebo Smooth bude písmo kompletně vyhlazeno – jako to dělá Apple. Naopak způsob Sharp zachová dotažnice vždy zcela ostré, tedy bez anti-aliasingu. A tak hladí Microsoft.
Doplnění: Clear Type je nepoužiteľný, tvrdí Jozef Mak.
4. 1. 2007
digitální svět
13612x
RSS komentářů k tomuto článku- Vytisknout, odeslat [emailem], exportovat do [PDF].
- nahoru
Komentáře » přidat
Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat
Moc hezký článek, díky za něj. Mám jak Mac OS X, tak i Windows XP a musím říct, že Windows na LCD vedou. Ale dle mého názoru na CRT vypada lépe Mac OS X.
Docela mě překvapil razantní nástup Applu u nás (když procházím od těch obrovských obchodů, které jsou takovým zvláštním způsobem poloprázdné a nic neprodávají)… ale jak to tak vypadá, windowsy (legální!) zatím nevyměním…
Na klasických CRT monitorech naopak působí kontraproduktivně, písmenka po okrajích zřetelně hrají všemi barvami.
No nevím, ale podle mě to hraje všemi barvami jak na CRT, tak na LCD, v tom snad není rozdíl. Navíc čím vyšší rozlišení (menší bod), tím je rozdíl mezi menší.
[1] Johan Sajfrt: Tak jsem to ClearType po nějaké době zkusil a brr. Je to strašné, během půl minuty mi začaly slzet oči (19" crt). Chápu, že je to individuální, ale asi bych si na to nedokázal přivyknout.
[4] Multimotyl: No je fakt ze treba na PPC mi to trvalo nez sem si zvyknul, ale imho je to lepsi, ale jak rikas je to silne individualni.
Ahoj. Já mám notebook a OS Win XP a používám samozřejmě ClearType. Je to bezva věc, když porovnám s normálním zobrazením textu. Mac OS nemám a proto to nemohu porovnávat :-;
[4] Multimotyl: A zkoušel jsi ClearType vylaďovat? Bez toho to totiž nemá moc smysl – můžeš se dostat až k dost ostrým a přesto zaobleným písmenkům, zkoušet víc možností.
[7] Trupik: Nezkoušel, MS mi to nestrčil pod nos :o)
[4] Multimotyl: já jsem ťula, samozřejmě jsem se překlepl. Mám 19" LCD, ne CRT.
[7] Trupik: vylaďování ClearType ale není nic jiného, než vylaďování kontrastu. Na výběr je tuším 13 stupňů od nejsvětlejšího po nejtmavší, což je sice fajn, ale jde o kosmetickou záležitost.
Pár dalších screenshotů a komentář, jasně je kvalita WinXP vidět, oproti OS X:
http://radekhulan.cz/…-vs-mac-os-x
Další parádní články k ClearType jsou zde:
http://www.microsoft.com/…/trtalr.aspx
https://thesource.ofallevil.com/…tPortal.aspx?…
Máš někde možnost podívat se na to, co produkuje GTK na Linuxu ?
Zaujalo mne, že u varianty SubPixel smoothing můžu vybrat i pořadí jednotlivých subpixelů.
U různých notebooků jsem po zkoumání lupou potkal různá pořadí subpixelů, jak zjistí pořadí subpixelů? Ale co když nemám lupu? Jak Windows zjistí pořadí subpixelů?
Hledal jsem na DDC resp. EDID , ale nic zajímavého jsem tam nenašel.
Jinak MS nabízí i moc pěkné fonty optimalizované přímo pro ClearType – např. Consolas. Všechny fonty pro Vistu by již měly být optimalizovány pro použití s ClearType…
Možno budem trochu nesúhlasiť s článkom, ale ja mám za to, že Clear Type je na XP predvolene zapnuté. Alebo je to iba pri inštalačkách s SP2?
[13] Věroš: zjistíš to vizuálně. Zkusíš přepnout mezi RGB ↔ BRG a v jednom případě bude písmo očividně rozmazané, podruhé bude pěkné. Jinak drtivá většina panelů má RGB.
Ve Windows lze přepínat mezi RGB a BRG, nelze však zapnout vertikální režim.
Oproti ostatním pokusům o flame (typu Apple to neumí :) mi tohle přijde jako výborný článek s jistou informační hodnotou, děkuji.
IMHO jsi zmínil, že subpixely mění barvu, ale to lidské oko nevidí – asi jak které, me zrovna tohle na vyhlazování nepřekonatelně vadí (že černá písmenka mají fialovou auru) a to na 17" LCD koukám zhruba z metru a něco málo.
Nechapu, proc byla jako ilustracni pomucka vybrana zrovna pismena „d“, „g“ a „x“, kdyz jsou temer nepouzivana! Mnohem nazornejsi by bylo vybrat nejaka normalni pismena, kde by princip vyhlazovani byl videt jasneji. Napriklad „r“, „o“, nebo „j“
[15] Ján Varhol: No hele já mám už přímo XP Home SP2 a ClearType jsem si musel pak nastavit ručně, tak že zřejmě MS nechal tuhle volbu na každým individuálně, protože ne každému vyhovuje. Jak už tu někdo psal, s ClearType mu začaly slzet oči. To samé se u mně děje, pokud vypnu ClearType a koukám na to kostrbaté písmo. To by mi ani litr Visine nepomohl
[10] David Grudl: No, nijak zvlášť jsem to nezkoumal, ale na první pohled je vidět, že některé z voleb, které tuner nabízí, jsou výrazně odlišné – takže bych určitě doporučil si s tím pohrát a nalézt to nejlepší, defaultní nastavení se alespoň u mne moc nepovedlo.
MS ClearType Tuner
Přesně tak, je to značně individuální. Teď jsem si zkusil přepnout na ClearType a po deseti minutách mě pěkně rozbolela hlava. Nicméně uznávám (i podle jednoho předchozího článku) že vidím úplně jinak než DGX.
Každým dalším článkem na toto téma se Ti daří mě utvrzovat v tom, že návštěva očního není ztrátou času. Pravda, jsem již jednou potvrzeným starcem, tak proč ne. Jinak chvála, pohrál jsem si s tuněním ClearType ve WXP na CRT i LCD, utřel si slzy papírovým kapesníčkem a už běžely zprávy na Nově, tak jsem zapomněl, jak ladění dopadlo.
Ahoj. Mám technickou poznámku k tvému tvrzení, že „…časopisy se tisknout v rozlišení např. 2400 bodů na palec (DPI)…“
2400 DPI je běžné u předtiskové přípravy, u osvitu desek (nebo filmů). Ale u samotného tisku se používá rozlišení kolem 300 DPI, více není potřeba. Přesněji: data pro tisk se dodávají v rozlišení 300 DPI, výjimečně 1200 DPI. Navíc DPI není u ofsetového tisku hlavním parametrem, tím je LPI.
Věřte mi… přes 10 let praxe
Jinak dobrý článek, díky za ně.
Používám vyladěné ClearType na LCD i dvou CRT (pro kontrolu opakuji „CRT“). Nemám s tím žádný problém. Na CRT se mi vyladěné vyhlazované písmo čte lépe.
Tak mě napadlo. Neexistují něaké SW pro Windows, které by dělali něco podobného, jako ClearType?
[23] White Dog: Ahoj Bily pse,
nesouhlasim s formulaci:
„Ale u samotného tisku se používá rozlišení kolem 300 DPI“
V tomto rozliseni se dodavaji bezna data (bitmapy ve stupnich sedi, nebo barevne) k ripovani.
Muzou se vyskytnout pripady, kdy je vyzadovany vyssi rozliseni, ale s tim se v beznem komercnim tisku nesetkame.
[23] White Dog: To je pravdivá poznámka. Lidé co s tiskem nepřišli moc do styku si často pletou DPI a LPI.
No, nedokážu posoudit dokonalost algoritmů, ale vyhlazování Windows mi přišlo nepoužitelné a měl jsem ho vypnuté. S Macem jsem oproti tomu dost spokojen.
Evidentně je to subjektivní, věc osobních preferencí a možná i zvyku. Krásně jsem to teď viděl v tom Hulánově článku [11] Radek Hulán: srovnává tam screenshoty z macu a winXP a tvrdí, že rozdíl je vidět na první pohled. No jasně, řekl jsem si hned, ten první je o moc lepší a hezčí. A teprve pak jsem se podíval na popisky – ten první je macovský, ten druhý je winXP. A přesto přímo pod tím autor píše, že evidentně je lepší ten druhý. Evidentně ne a pro mě je to přesně naopak. Druhý screenshot mi přijde vyloženě hnusný. Je to osobní věc, nikomu neberu, aby se mu nelíbilo to druhé – ale říkám, že to, že ClearType je lepší, není žádný obecně platný, objetivní fakt. Je to subjektivní.
Ano, souhlasím, písmo je ostré, vodorovné dotažnice nejsou „rozmazané“ – jenže celkem logicky je cenou za to deformace písma. Čím menšího, tím markantnější. Vychází-li třeba díky vodorobvnému (subpixelovému) antialiasingu síla vodorovných a šikmých tahů řekněme 2,5–3 pixely, kvůli vynechanému vertikálnímu antialiasingu jsou ale vodorovné tahy silné 2 px. Což celkem radikálně písmo zdeformuje (na webu nejčastěji používané bezpatkové pak nejvíc). A to mi vadí strašně – ruší mě to při čtení, jako typografa mě to irituje. Nejlépe je to asi vidět ve slově „večeře“ (v prvním odstavci těch screenshotů u RH) – vertikální antialiasing u maca je tam velmi markantní, stejně jako deformace písem a výrazně odlišné tloušťky tahů u Windows.
Ale díky za objasnění, teď už aspoň přesně vím, co a hlavně proč mi kde vyhovuje a co vadí. Já prostě dávám přednost přesněji vykresleným znakům, přičemž antialiasované horizontály mi v textu tolik nevadí. Deformace znaků a znatelně kolísající tloušťka tahů mi naopak vadí velmi.
U uživatelů WindowsXP je to podle všeho naopak, ovšem netroufnu si soudit, jestli je to prostě jen zvyková věc (uživatelé Windows jsou zvyklí na ostré, nevyhlazené hrany písmen, zatímco na macu se vyhlazuje skoro odnepaměti – nemyslím teď na systémové úrovni, ale na aplikační je to skutečně už hodně dávno), nebo je to věc osobních preferencí (mezi uživateli maců je výraznější zastoupení grafiků, designérů, kreativních pracovníků, kteří upřednostňují asi jiné hodnoty než typický uživatel Windows). Těžko říct. Ale já už v tom mám jasno, díky za osvětu. Na tom, že mně osobně ten applovský způsob vyhlazování vyhovuje víc, to ovšem nic nemění ;)
Souhlasím s [28] pixy:, je to opravdu otázka zvyku. Každý určitě řekne, že to co používám já je hrozné, ale já se nemůžu koukat ani na ClearType (písmo mě přijde rozmazané ať nastavuji jak nastavuji) a na Macu mě přijde moc tučné (ale to soudím jen z všemožných screenshotů)
Takže co je nejlepší? http://jaybee.php5.cz/pismo/ Samozřejmě to první
(používám sub-pixel hinting RGB)
Před časem jsem dělal na blogu slepý test vyhlazování – dvě ‚nastavení‘ ClearType vs dvě nastavení vyhlazování v Linuxu (optimalizovaná pro můj CRT monitor). 49 osob s různými monitory zvolilo jako jim příjemnější některou linuxovou variantu a pouze devět lidí volilo ClearType (přičemž dva z nich měli CRT).
Jenom taková maličká off-topic poznámka: text a obrázky nalezené na Wikipedii nejsou „© Wikipedia“, ale „© jejich konkrétní autor“, pokud by tedy uvedený obrázek byl výřezem tohoto obrázku, pak by byl „© Diliff, obrázek je dostupný pod GNU FDL a Creative Commons Attribution 2.5.
I ClearType byl pro mě otázkou zvyku. Když jsem si to nastavil na notebooku, v první chvíli mi to vůbec nevyhovovalo. Po nějaké době si už to bez něj představit neumím. U Mac OS je to podle mého to samé, otázka zvyku
I já po přečtení tohoto článku jsem si řekl, že vyzkouším po delší době ClearType na LCD.
V práci máme celkem slušné 19" EIZO LCD, tak jsem usoudil, že by to mohlo být dobré a zkusil jsem to. Ať jsem nastavoval jak jsem nastavoval, nestálo to ani za prd. Vůbec se mi to nelíbilo. Čím bylo písmo menší, tím bylo rozmazanější. Přepnul jsem tedy zpět na standard a řekl si, že to doma ještě prubnu na notebooku. Ale velkou naději jsem tomu nedával.
Na notebooku jsem tedy nastavil ClearType a nestačil se divit. Písmo je mnohem lépe čitelné na displeji notebooku, který má co do kvality toho EIZO monitoru celkem daleko. Na notebooku tedy ClearType nechávám a děkuji za tento článek. ;)
Jen přemýšlím, jak je možné, že na tom 19" EIZO to nebylo ono. Že by to bylo rozlišením a tím, že ten monitor, přestože má možnost DVI, jede přes analog?
[15] Ján Varhol: ClearType není standartně zapnuté ani se SP2.
Mno, tak jsme se pobavili, teď snad zpátky k věci. Mám (bohužel) LCD. Spustil jsem ClearType a písmo se nejen rozmazalo, ale objevily se v něm barvy, které jsem tam jaktěživ nezadával. Chvilku jsem si hrál s nastavením, i lupou jsem se díval na pořadí subpixelů, a výsledek byl ten, že jsem to zase vypnul. Subjektivně mi víc vyhovuje ostré a kontrastní (byť zubaté) písmo „černé na bílém“, než „vyhlazené“ barevné flíčky (tzv. „RGB na bílém“). Na LCD nejsem bohužel schopen okem rozpoznat #f5f5f5 od #ffffff, když to tak předepíšu, tak nevidím důvod, proč by mi ještě mělo #000 písmo na #fff pozadí hrát všemi barvami, když jsem je nepředepsal. Houk.
[23] White Dog: není to pravda. Vektory a tím pádem i text se běžně tisknou při DPI 1200 – 2400. Žádné LPI v tomto případě neexistuje (opakuji: vektory, text).
Věřte mi… přes 15 let praxe
[28] pixy: jsem přesvědčen, že preference jsou skutečně čistě věcí zvyku. I v určitém historickém kontextu, atd. Ale k technické stánce:
Čekal jsem, kdo nastartuje flame a jsi vítěz – zmínku o výraznějším zastoupení „lepší“, kreativních pracovníků sis vážně mohl odpustit
Musel jsem smazat
následujících 15 reakcí.
[31] Mormegil: no jo, máš pravdu
[33] lukyn.v: jde o velmi precizní práci se subpixely – bez DVI to nebude fungovat.
[36] David Grudl: Možná byste se měli s WDogem dohodnout, o jakém tisku kdo mluvíte… ;)
Ještě k tomu srovnání CRT vs. LCD vs. panel v notebooku.
Na mém 17" (1152×864) CRT ClearType opravdu hrálo všemi barvami.
Na levném 17" LCD (1280×1024), připojeném přes analog to je snad ještě horší, než na mém 17" CRT.
A na panelu v notebooku (15,4" – 1280×800) je písmo krásně vyhlazané. Tedy za předpokladu, že ho nezkoumáme z deseticentimetrové vzdálenosti s přimhouřenýma očima.
To jen potvrzuje slova [37] David Grudl:
[37] David Grudl: Tohle vidím jako docela důležitou poznámku. ClearType funguje na LCDéčkách jenom když jsou připojené přes DVI?
[40] Honzie: Funguje i na LCD, připojených přes analog, ale já s tím mám špatné zkušenosti – nevypadá to moc dobře.
[39] gwh: No já mám noťas s rozlišením 1280×800 a z pohledu mého oka se mi písmo zdá hezky vyhlazené. Nemám problém se čtením. Ten nastane až když ClearType vypnu. Pravdou je, že jsem před tím měl monitor CRT AOC 17" a tam jsem zkoušel ClearType ale upustil jsem od toho. Nebylo to moc hezké. Ale na notebooku s tímto rozlišením co jsem popisoval, je to naprosto krásné vyhlazené, bez nějakých rušivých elementů. Je to zvláštní, že to každému funguje jinak. Nebo že by dle oka ?
[36] David Grudl: COŽE? Třeštím oči a nechápu… :-o Jaký flejm, jaký divný poznámky, jaký „lepší“, proboha? Co je špatnýho na tvrzení, že mezi uživateli maců je procentně významné zastoupení kreativních pracovníků? Copak to není obecně známý fakt stejně jako že účetní pracují většinou na PC a 3D grafici na SGI? Není to tak dávno, co macy používali JENOM grafici a muzikanti. Nezkoušej mě nasrat ještě víc, už na tom dva dny usilovně pracuje Hedvíček! :)
[42] Hudy: Však ano, já ho na popisovaném notebooku mám také krásně vyhlazené. Jen jsem psal, že když ho začneš zkoumat (hodně) zblízka, je tam vidět aura způsobená barvou subpixelu.
[44] gwh: Tak chlape jeden a teď mi řekni, zda při normálním čtení zkoumáš vyhlazení zblízka. Ledaže by jsi byl slepejš
Ne vážně. Je to možné, ale takto do detailu jsem to
nezkoumal. pro mneje důležitý výsledek a ten je při tomto rozlišení
dost dobrý.
[43] pixy: „My kybernadšenci dodnes nepovažujeme Apple za seriózní počítač. Je považován za počítač oblíbený především u slabochů nebo bohémů – umělců, básníků, beatniků, aranžérů květin, narkomanů.“ © Dave Barry
PS: Jak jsi dělal tu podvodní karmu? Mně ten plamínek pod vodou furt zhasíná…
OT: [46] Arthur Dent: To mi ho teda vyndej, se musíš zeptat Adama, já tomu nerozumim, já jen posílal kapříky do sádky, kamaráde.
Moc díky za typ. S ClearType je teď písmo krásně vyhlazené na čte se daleko lépe
[43] pixy: ano, grafici a muzikanti rádi onačejší vyhlazování, to jsou holt docela jiní lidé.
Narazil jsem na stánku srovnávající renderování Jaguara a Pathera. Všimni si, že vývoj Mac OS X směřuje k minimalizaci vertikálního hlazení. Uvidíme, s čím přijde Leopard.
[49] David Grudl: Ale no tak, já jsem vážně dneska na šrot a tikám…
A ta zmíněná stránka je přes tři roky stará a srovnává Masox 2 a 3. To je asi jako bys dneska srovnával Win98 a Win2k, když se používají XP a na spadnutí je Vista.
Je mi jasné, že tie najlepšie komentáre má už tento naozaj skvelý článok za sebou, ale predsa by bolo celkom zaujímavé vedieť, kto nosí okuliare (brejle) a má zapnutý (resp. vypnutý ) antialiasing/cleartype. Možno by sa našiel medzitým nejaký súvis (a možno tiež nie).
[51] Marian Hello: Bez brejlí, zrak ostříží, LCD SyncMaster920N zapojený přes D-Sub15 (standardní Analog VGA), rozlišení nativní pro monitor, WXP, ClearType raději vypnuto.
[51] Marian Hello: Bez brýlí, ale jinak –1D, takže zrak vetchého ostříže
Ja nevyhlazuji a nejvice mi vyhovuje textovy terminal, bila na cernem, velka pismenka, neproporcialni. 1/4D, 1/2D (pred par lety naposledy mereno, takze asi vic), bryle nenosim.
OT: Kdybych mel blog, pisu to tam, ale ze ho nemam, tak si to poslechnete; posloucham Ellu Fitzgeraldovou, hraji si s MPlayerem (muj jediny audio/video prehravac) a ve finale ho odinstaluji, doprelozim novou verzi, nainstaluju do sandboxu a mergnu do systemu. Vyzkousim, jestli uz prehraje stareho Citizen Kanea (ano) a pak se zarazim. Davno jsem ho premaznul, ale hudba hraje dal! A ted mi povidejte o Windows.
[51] Marian Hello: Bez brýlí a bez čoček profesora Wichterleho. Svoje mám zatím v pořádku.
[54] Mordae: Salaš! Hromskej Fric napral bednu rovnou do to ti píšu, padouch vachrlatej. Zabrabčím, hodím přebrk nazad, vosákem piké, chce vejmrskem na betla – a už měl piksly v bukvici. Blemcle a do flusen, jde se špikovat.
O Windows mi, velroji, povíte až pak.
[50] pixy: myslíš, že na týden staré stránce by srovnání Jaguara a Patherna vyznělo jinak?
tik, tak, tik, tak…
[56] Arthur Dent: Arthurééééééé, dííííííkýýýý!
The larch! The Larch!!!
[58] pixy: Je právě osm hodin, a to je čas, aby tučňák na vašem televizoru vybuchl!
A teď… Číslo dvacet tři: Holeň!
PS: To jsem tě pobila v logice!
[50] pixy: Pixy: taky se mi víc líbilo vyhlazování na Macovi, teda když to Windows ještě neuměli. A když už to uměli, tak jsem to nikdy nesrovnával, nevím.
Ale po přečtení rozboru vidím, že to stejně byl asi jenom zvyk. Nevím jaká je pravost toho screenshotu z Maca, ale písmenka b a f mají fakt vždycky jinou tloušťku a divím se, že jako typografa tě tohle třeba neirituje. Když už teda tu děláte takový rozbor.
[56] Arthur Dent: velroji? ts ts ts
[60] pavel: Ale jistě že mě leccos irituje (i když žádné problémy „b“ a „f“ zrovna nevidím a „f“ je tam podle mě jen jedno), určitě stovky drobností a vad na kráse. Ale irituje mě to pořád míň než výrazně deformované znaky ClearType. Třeba „d“ nebo „p“ se zřetelně tučnějšími dříky, než jsou bříška, výškově spláclá „a“ (obloučky by měly přesahovat účaří), zdeformované háčky (o stupeň méně tučné než znak pod nimi) a potažmo zcela domrvené „ž“, „ř“ a další české znaky, osekaná „o“, zubaté obloučky v tučných znacích (v tom žlutém pruhu), extrémně tenký divis v tučném textu atd. atd. To vážně nemá cenu specifikovat do detailů…
Já prostě dávám přednost přesnější kresbě znaků před ostrými horizontálními hranami – dá se to pochopit? Jestli někdo upřednostňuje pravý opak, já mu to neberu, proboha!
Prosím uvědomte si konečně, že se všichni jenom snaží najít kompromis mezi co nejpřesnější aproximací tvaru znaku a co nejkontrastnějšími hranami. S dostupným dpi je obojí současně nemožné, tak se hledá „něco mezi“. Že jednomu vyhovuje řešení blíž tomu prvnímu požadavku a jinému zase to druhé, je přece naprosto běžné, tak co tu pořád řešíme? Uživatelé Windows jsou poměrně zvyklí na nevyhlazené texty, tak asi (zvykově) většinou dají přednost ostřejšímu zobrazení textu. Uživatelé maců jsou zvyklí na vyhlazená písma už mnoho let a cokoli bez antialiasingu už většině z nich přijde divné – upřednostní proto většinou lepší vyhlazení a takovou ostrost nepožadují. Není žádná Univerzální Pravda – každému, co jeho jest. Proč se mi pořád někdo snaží nutit to, co považuje za lepší pro sebe?
[62] pixy: nejprve, aby bylo jasno, mým cílem bylo situaci zmapovat, jak z hlediska vývoje, tak současného stavu. Co nejvíce objektivně. Podobný postoj se snažím udržet i v komentářích, proto jich už třetina padla za vlast. Snažil se někdo něco nutit? Tak to už jeho komentář byl smazán.
Rozdíl mezi Windows a Mac OS X shledávám v tom, že Windows u malých písmen žádný anti-aliasing nedělají. ClearType pouze (asi?) vylepšuje písmo v rámci sub-pixelů. Tedy nadále zůstává zubaté. (možná jsem to měl v článku ještě více zdůraznit)
Mac OS X má naopak ve vyhlazování tradici.
Co je lepší? Podle mě je obojí naprd, a dokud nebudou mít panely rozlišení 300 DPI, vyřešit to nepůjde. (možná jsem i tohle měl v článku zdůraznit)
Takže, diskuse není o tom, co je lepší, ale spíš o vadách a přednostech toho kterého. Pomlouvme obojí
Rozumíme si?
Maximálně si troufnu říct, co je lepší pro mě. Ale stejně vím, že na vině je zvyk ( [36] David Grudl:).
ad písmena „b“, „f“ – podívej se na screenshot od Pavla Kouta, ten combo box v článku. Opakuje se tam spojení slov „best of“. A srovnej tloušťku levé hrany písmenek, konkrétně obou „b“ a obou „f“. Tohle si nedovedu vysvětlit jinak, než jako chybu algoritmu.
(a opakuji, není cílem obhajovat své papenheimské, že si na to člověk zvykle, ale třeba zvážit, jestli není vhodné reportovat bug)
[51] Marian Hello: Tak aby tu byl i nejakej vzorek s brylema – bryle 3.5 dioptrie, fonty mam rada nevyhlazene (ale je to pouze z lasky k pixelartu a oci jsem si zkazila, kdyz jsem si ve treti tride cetla pod perinou pri baterce mayovky. ale moji mamince to prosim nerikejte.)
[54] Mordae: OT: kdybys mel blog, tak bych ti to okomentovala, ze tohle je to kouzlo hardlinku na unixovem systemu. Soubor, ktery je pouzivany muzes smazat, ale fyzicky se smaze teprve az jej pusti vsechny aplikace.
No a ted nam neco povidej o tom Mac OS (-;
[37] David Grudl: [41] gwh: Narozdíl od DVI se při analogovém připojení může výsledek obecně lišit u různých zařízení. Nicméně není pravda, že subpixelové vyhlazování nemůže na analogu fungovat, potažmo dobře fungovat. Na svém pracovním stole mám v podstatě ideální srovnání – dva totožné 19 LCD panely zapojené v duálním režimu, jeden na DVI a druhý na analogovém kabelu. A ať koukám jak koukám, rozdíl ve vyhlazování v podstatě nevidím.
Pro upřesnění uvádím, že mám na PC WinXP SP1 a ClearType jsem doladil oficiální MS utilitou.
[63] David Grudl: Máš pravdu, že ta identická slovní spojení jsou vykreslena odlišně. Teď mi to chvíli vrtalo hlavou (nikdy předtím mě nenapadlo to takto zkoumat) a napadla mě kacířská myšlenka — co když to není chyba algoritmu, ale jeho vlastnost?
Pokud si dobře pamatuji, tak jsem kdysi při čtení Praktické typografie pánů Kočičky a Blažka (prvního vydání) narazil na srovnání původní sazby (ruční) a moderní sazby (strojové, nyní počítačové) a jako nectnost té druhé byla zmíněna její geometrická přesnost, která může působit nepřirozeně a monotónně. Dokonce jsem se dočetl i o speciálních počítačových fontech (myslím) disponujícím různými uměle poškozenými znaky, evokujícími ručně odlévané litery.
Nemohlo by to být tedy takto a nedělá to vykreslovací algoritmus Mac OS X záměrně? Už jsem se totiž v naší soukromé diskusi zmiňoval, že se mi na Macích čte text lépe a působí na mě daleko přirozeněji — a třeba toto by mohl být jeden z důvodů. (Pokud někomu má představa připadne příliš ujetá, nechť vezme v úvahu, že je půl čtvrté ráno.)
[65] Bochi: jistě, místo „nebude fungovat“ jsem měl napsat „nemusí dobře fungovat“
[66] Pavel Kout: ano, půl čtvrté ráno, to je ono
ale jinak je to pěkná ukázka, že vysvětlit lze
cokoliv, jen trošku chtít 
[65] Bochi: Určitě taky záleží na kvalitě panelu, já jsem to zkoumal jen na celkem hlubokém low-endu. Prostě to je moje subjektivní zkušenost. :)
[63] David Grudl: Jak tak koukám na ten screenshot, všímám si, že tam je problém s levými hranami u více písmen, třeba ještě u „i“ a „r“.
Neměli bychom aspoň na chvíli připustit možnost, že by mohl mít [66] Pavel Kout: (čistě náhodou) pravdu?
[66] Pavel Kout: To už je Pavle vážně moc, to už skoro zavání… :)
(dgx, ja koukal na ty Hulanovy screenshoty, tam jsem zadne „b“ a „f“ nevidel, nenapadlo me, ze jde o screenshot v clanku.)
Ne, jasně, to je „chyba“ – klasická zaokrouhlovací. MacOSX pozicuje na zlomky pixelu, a navíc při téhle velikosti vychází noha toho „b“ široká ve zlomcích pixelů. Takže tam, kde to vyjde blbě, se zaokrouhlí hůř (podle všeho; koukám na to pod lupou). Nejspíš je to chyba algoritmu – na druhé straně to taky hodně závisí na jasu a kontrastu displeje a nastaveném colorsync profilu: ty užší dříky totiž mají vedle ještě méně jasný proužek, který s rozdílným nastavením více či méně vystupuje. To ovšem na screenshotech vidět není.
Ale jinak souhlas, tohle ten algoritmus dělá blbě.
Kromě MS a Apple ještě existuje jedno sub-pixelové vyhlazování: CoolType od Adobe. Používá jej např. Acrobat.
CoolType je relativně podobné Microsoftu, ale není úplně stejné. Zjednodušeně řečeno: místo roztahování písma do šířky (ala ClearType) dochází pouze k jeho horizontálnímu posunu, šířka zůstává stejná. Tedy svislá čára vždy zabírá v subpixelech násobek tří, ale dva okrajové pixely mohou zobrazovat jen část čáry… vždy jeden má rozesvícený jen jeden subpixel a druhý dva subpixely. Na to se v úrovni šedých aplikuje tradiční antialiasing – opět může být posunutý.
CoolType je v Acrobatu defaultně vypnutý, ale lze ho zapnout v preferencích (v oddílu Zobrazení stránky).
Mně osobně právě nejvíce vyhovuje CoolType, ale je mi jasné, že je to věc názoru. Bohužel CoolType nefunguje nikde jinde mimo některé aplikace Adobe.
Samozřejmě pro CoolType platí to co pro ClearType: jen na LCD monitorech a ne při otočení na výšku.
[23] White Dog: a spol. Ještě jste zapomněli na proměnnou velikost tiskového bodu a natočení rastrů:)
Linux umí taky hladit. Proč tu o tom nic neni? :(
[72] SneakerXZ:
Mozna proto ze Linux nema skoro nikdo legalne koupenej. Tusim ze jen MUNI a VUTBR koupily z grantu nejakou multilicenci. No a softwarova policie ciha vsude.
Čekal jsem, že po LCD tohle téma musí přijít. Je totiž potřeba říct, že to z čeho tě na LCD bolí oči je právě vyhlazování. Vyhlazování je sice hezká věc, weby jsou hned pěknější a písmenka jsou jako malovaná, pokud chce ale člověk opravdu pracovat, rád se vrátí ke kostrbatým písmenkům, neboť i po osmi hodinách trvalého civění do monitoru vidí na cestu domů a nemá krvavý pohled jak po flámu.
Zapínat vyhlazování ClearType na CRT je blbost a proto tě z kvalitního CRT nebolí oči. Zapnout vyhlazování na LCD je možné, ale pak tě i na kvalitním bolí oči. Proto vy, kdo nemusíte napsat deně tuny programového kódu nebo jiného textu, zapněte si ClearType, svět bude hned krásnější, ale vy ostatní si ho raději vypněte. O tom, že je LCD NUTNÉ mít připojen digitálně snad netřeba už ani psát.
[73] e.t.: Linux se nekupuje… Linux je zdarma volně ke stažení, vyplývá to z jeho licence. Když vidíš někde Linux za 500 – 2000 Kč, tak neplatíš za OS, ale za média, příručku a technickou podporu. A většinou obsahuje oproti stáhnutelný verzi nějakej soft navíc, kterej kvůli licenci nemůžou dát do stáhnutelný verze. Touto cestou se vydalo například SuSE nebo Mandriva, ale oboje jdou stáhnout z netu.
A mimochodem, hladí nádherně. Na mym LCD vypadá písmo v SuSE, Ubuntu i Mandrivě 2006 líp a je čitelnější než ClearType ve Woknech… A nebolí mě z něho oči.
Já jsem si myslel že to [73] e.t.: myslel ironicky …
[76] stibi: e.t. je znamy sprymar
[23] White Dog: Vzdycky jsem si myslel, ze kdyz je pismo odlite z poctiveho kovu, ma nekonecne moc DPI. Ze je to pak vsechno otazka papiru.
[77] Roj: A taky ročního období, síly erupcí na slunci a příznivého postavení planet
Myslím že problém ClearType a vyhlazováním je ještě trochu jinde. Poté co jsem si asi 5 minut hrál s nastavováním proti bílému pozadí a poté co už to bylo fakt nejlepší, jsem se podíval na menu, na záložky apod. a všecha nastavení šla do p… zpátky. Kdyby se takhle programátoři zaměřili na vyladění subpixelů proti šedému nebo méně kontrastnímu pozadí…
[77] Roj: Nepochybně. Ukaž mi nejaký časopis (o časopisech byla řeč), který se sází z písmen odlitých z poctivého kovu
[77] Roj: Dik kamo – ulevilo se mi! – a sance ze prijdu na koncert umerne tomu roste:)
[77] Roj: Mnojo, ale co se dneska tiskne z poctivě odlitých písem? Kam se podíváš, všude je to samej offset. Jenom ty knihy sovětský, ty jsou vědecký!
Nedávno jsem se někde dočetl, že antialiasing ve WPF vyhlazuje i ve svislém směru. To je možná důvod, proč mi některé texty ve WPF aplikacích připadají „pře-antialiasingované“ (stejně jako MacOX screenshoty u RH). Doufám, že tohle není budoucnost Windows, současné vyhlazování mi plně vyhovuje.
Jinak díky za fakt pěkný článek.
[80] White Dog:, [82] Arthur Dent: Sorry za neinformovanost a frustraci. Uz jsem ho v ruce nedrzel tak dlouho, ze si na to ani nepamatuju a nevim, o co jde
[83] Borek: Ďaleká budúcnosť je IMHO v zvýšení poštu bodov na palec a „zabudnutí“ na antialiasing v oblasti zobrazovania textu na obrazovke. V grafike si samozrejme ponechá svoje uplatnenie aj naďalej.
[23] White Dog: Pokud jde o zmíněné rozlišení 2400 DPI (dot per inch), je tím myšlena „jemnost“ s jakou pracuje osvitová jednotka – tedy jak je velký nejmenší bod, který osvitka vygeneruje. To se projeví na písmu (za předpokladu, že se bavíme o některém z vektorových písem formátů písma) a také na schopnosti vyprodukovat rozumně jemný rastr – jehož hustota se uvádí v LPI (lines per inch). Pro offset se používá rastr 120–150 LPI. Pokud by tedy osvitka pracovala s rozlišením 300 DPI (jak jste uvedl) a rastr by byl 150 LPI, tak by rastrovaný obrázek mohl mít 4 odstíny – a to jestě jen teoreticky, neboť tvorba rastrového bodu a natočení sítě to ještě poněkud komplikují. Je tedy nesmysl, že by se při tisku (tedy osvitu) pracovalo s 300 DPI. 300 DPI mají obrazové materiály, jež se mají zpracovávat rastrem do 150 LPI. Zároveň by nedávalo smysl použít pro 150 LPI menší osvitové rozlišení, než právě 2400 DPI – protože je potřeba mít dostatečně velký počet obrazových bodů pro vykreslení rastrového bodu různé velikosti. Ta problematika je v podstatě velmi jednoduchá a hlavně logická.
[4] Multimotyl: Ano i mě slzí oči. Nechápu čím to, snad musejí neustále přeosřovat na objekty které tím stejně nepřiostří.